Kerguelenovy ostrovy - nejjižněji položené francouzské území

Kergueleny - kousek Francie u ledové Antarktidy.

Francouzské Kerguelenovy ostrovy (Kergueleny) patří bezpochyby mezi ty méně známé oblasti patřící zemi galského kohouta. Kergueleny najdete uprostřed ledových vod subantarktické části Indického oceánu. Nejbližší kontinent je Antarktida, která leží asi 2000 kilometrů daleko od souostroví. Austrálie i jižní cíp Afriky jsou shodně ve vzdálenosti 5000 kilometrů od Kerguelenových ostrovů. Celková rozloha všech ostrovů je 7.215 km2, z čehož však 92% rozlohy zabírá největší z ostrovů: Grande Terre. Jediné spojení s okolním světem zde zajišťuje loď Marion Dufresne, která 4x ročně podniká cestu mezi domovskou Francií a jejími územími v jižních mořích.

Své jméno ostrovy dostali po svém objeviteli, francouzském kapitánovi Yves-Joseph Kerguélen-Trémarecovi, který kolem nich v roce 1772 proplouval. I když nikdy nevstoupil na pevninu, celou oblast po svém návratu vylíčil jako úrodný ráj na zemi plný rostlin a zvířat. Není proto divu že téměř okamžitě vyrazili na jih lodě s osadníky, kteří zde měli založit města a obchodní stanice. Jaké však bylo jejich zklamání, když místo úrodné země narazili na přírodu podobnou spíše sibiřské tundře, kde se dobře daří jen lišejníkům, lachtanům a tuleňům. Svůj plán na založení města ihned opustili a vrátili se zpět do Francie, kde byl na jejich podnět objevitel ostrovů usvědčen ze lži a uvězněn. Po následující staletí ostrov využívali pouze lovci tuleňů, kterým se však zdejší populaci podařilo na začátku 20. století zcela zlikvidovat. V současné době se tuleňům na ostrovech opět daří a jejich počty každoročně stoupají.

Během druhé poloviny 19. století byli lovci postupně nahrazováni vědci, kteří sem v rámci všemožných experimentů zavlekli řadu nepůvodních druhů, kterým se zde až nečekaně daří a dokázali se přizpůsobit zdejším podmínkám. Největším problémem jsou přemnožení králici spásající veškerou skromnou vegetaci na ostrovech a asi 3500 zdivočelých koček, které zase plení hnízda hnízdících ptáků. Méně devastující účinek na kerguelenskou přírodu mají přivezení sobi, ovce a mufloni, jejichž stáda jsou kontrolována a slouží jako zásobárna masa pro zdejší přírodovědeckou stanici. Ta zde stojí již od roku 1951 a na svých 9000 m2 rozlohy zaměstnává více jak 100 lidí.