Rhodos - Dějiny a historie

Ostrov Rhodos - Dějiny a historie Rhodu

Rhodos byl osídlen již v pozdním období neolitu, době kamenné a prvními osadníky byli Minojci z Kréty a následně Féničané a Dórové, kteří politicky založili nejsilnější a nejznámější města na Rhodu : Kameiros, Ialyssos a Lindos. Na konci 5. století před.n.l. se politické mocnosti z těchto měst spojili a založili město Rhodos, které dosáhlo svého kulturního a obchodního rozmachu ve 3. století před.n.l., kdy během tohoto období zde žilo mnoho spisovatelů, filozofů, umělců a architektů své doby.

V tomto období byl také vystaven jeden ze 7 divů světa: Kolos Rhodský. V období mezi lety 304 - 293 před.n.l. a jeho výstavba trvala celých 12 let, který představoval řeckého boha Hélia a byl vystaven jako brána při vjezdu do přístavu. V roce 226 před.n.l. Rhodos postihlo silné zemětřesení a Kolos Rhodský byl nenávratně zbořen.

Suverenita a nezávislost skončila po nájezdů Římanů v roce 164 před.n.l. a Rhodos se stal jednou z provincií Římské říše až do prvního století našeho letopočtu, kdy celý ostrov vzkvétal jak obchodně, tak i kulturně což nám dokládají archeologické vykopávky a písemné prameny z tohoto období.

Nastává křesťanské období, kdy se začalo stavět mnoho kostelů a Rhodos se stává součástí byzantské provincie Dodekanésy. V tomto období se také objevili ve Stredozemním moři první arabové a poprvé ostrov vojenský napadli v 7. století a obsadili ho na pár desetiletí. Město Rhodos bylo rozděleno na dvě části, kdy jedna z nich byla určena pro vojenskou a politickou moc a v druhé části žili běžní obyvatelé města.

Vzniká doba středověku a rytířů. Město bylo znovu a opět opevněno a byly vystavěny nové hradby a pomalu se město začalo modernizovat. Stavěli se nové kostely, budovy pro úřady a nemocnice. Ze začátku v gotickém a následně v renesančním slohu.

V roce 1522 zaútočili a dobily Osmanští Turci po dlouhých nájezdech město Rhodos, kdy některé z budov byly strženy a Osmani vystavěli mešity. Běžné obyvatelsko, tedy Řekové byli nuceni centrum opevněného města opustit a odstěhovali se na předměstí za jeho hradby. Osmani zapříčinili ekonomiký úpadek a celý ostrov začal ztrácet na mezinárodním významu. Vystavěli zde turecké lázně, mnoho kostelů a dalších budov bylo buď zbouráno nebo předěláno podle orientalní architektury. Hlavní ekonomickou silou bylo především zemědělství na celém ostrově až do 19. století.

Vzhledem ke své mentalitě, náboženství a laxností se hlavní město Rhodos začalo rozpadat. Osmané jej neopravovali, nezvelebovali a v tomto důsledku přispěli k celkovému zanedbání celého Rhodu, nehledě na špatnou ekonomickou situaci a především oblast sužující časté zemětřesení.

V roce 1912 převzali moc na Rhodem italští vojáci a od roku 1923 se stal Rhodos italskou kolonií. Italové na Rhodu vybudovali za svého působení rozsáhlou a novou infrastruktru nejenom města, ale i celého ostrova. Postavili nový přístav, zavedli elektřinu, moderní kanalizaci a především navrhli nové plány města.

Po 35 letech italské okupace a nadvlády se Rhodos stal v roce 1947 součástí Řecka a Jižních Sporad.