Romulus a Remus - Legenda o vzniku Říma

Romulus a Remus

Podle světoznámé legendy stáli u zrodu města Říma dva bratři, dvojčata Romulus a Remus. Ti byli jako novorozeňata vhozeni v proutěných košících do rozbouřené řeky Tibery vlastním dědem, vládcem místního království. Naštěstí byli oba zachráněni vlčicí, která chlapce odkojila ve svém doupěti na pahorku Kapitol. Později obě děti nalezl pastevec Faustulus a vychovával je jako svoje vlastní až do jejich dospělosti. V té době nezkrotní chlapci napáchali škody na ovčích stádech patřících králi. Když byli povoláni před soud aby byli souzeni za své zločiny, král v nich poznal své dávno ztracené vnuky a pověděl jim pravdu o jejich královském původu.

Romulus a Remus tohoto postavení chtěli okamžitě využít a proto se rozhodli založit město, kterému by mohli společně vládnout. Podle prastaré tradice vzali pluh a začali vyorávat brázdu kopírující budoucí městské hradby. Na třech místech, kde byla brázda přerušená se měli vystavět brány do města. Ještě, ale bylo potřeba dát městu název. Každý z bratrů si přál, aby město neslo jeho jméno. Jejich neschopnost dohodnout se vedla k potyčče, která skončila smrtí Remuse. Vítěz Romulus dal městu jméno Roma (česky Řím) a stal se jeho zbudovatelem a prvním králem. Zavedl zákony a rozdělil římské obyvatele na dvě skupiny: patricije (vládnoucí vrstvu) a plebejce (prostý lid).

I když bylo nové město otevřeno všem příchozím, většina obyvatel byli muži. Proto se Romulus rozhodl požádat okolní kmeny, zda by neprovdali své dcery do Říma. Žádný otec však nechtěl poslat dceru do města plného přivandrovalých mužů. Proto se král Romulus uchýlil ke lsti a pod záminkou konání slavnosti na počest boha Neptuna pozval kmen Sabinů do Říma. Ti dorazili v hojném počtu i s ženami. Po celém dni slavení byli Sabinští muži v povznesené náladě a římanům nedalo tolik práce unést jejich svobodné ženy a v krátkém čase z nich udělat svoje manželky a matky svých dětí. Nicméně Sabinové se nehodlali mladých žen vzdát a když zkrachovala všechna vyjednávání vyrazilo jejich silné vojsko proti Římu. Krvavému masakru zabránili právě mladé Sabinky, když spor mezi svými rodinami a otci svých dětí urovnali.