Sicílie - dovolená v Itálii a informace pro turisty

Sicílie - Itálie

Sopka Etna - Syrakusy - Ostrov Ortygia - Archeologické muzeum - Údolí chrámů (Valle dei Templi) - Římská vila Romana del Casale - Údolí Val di Noto

Trojúhelníková Sicílie (Sicilia) se svoji rozlohou 25.708 km² a jeho hlavním městem Palermo je největším ostrovem ve Středozemním moři. Od italské pevniny je ostrov oddělen Messinskou úžinou. Vnitrozemí Sicílie je poměrně hornaté a vévodí mu největší evropská činná sopka Etna (3329 m). Díky sopečným vyvřelinám na celém ostrově je zdejší půda vysoce úrodná a zemědělství je dodnes hlavním zdrojem příjmu pro většinu sicilských obyvatel.

Nejčastější pěstované plodiny jsou citróny, pomeranče, olivy a hlavně vinné hrozny. Sicílie každoročně vyprodukuje více vína než Nový Zéland, Rakousko a Maďarsko dohromady. Sicilskou specialitou je víno Marsala, které se po dokvašení ještě doplní čistým alkoholem a takto upravené je velice populární v italských restauracích po celém světě. Na jihu ostrova je také důležitý rybolov, především sardinek a tuňáků. I přes svoje značné přírodní bohatství a úrodnou půdu je stále Sicílie nejchudším regionem v celé Itálii. Svoji vinu na tom nese proslulá sicilská mafie - Cosa Nostra - která již několik let úspěšně blokuje všechny pokusy o reformy a modernizaci v tomto regionu. Podle odhadů se příjmy této vlivné sicilské organizace vyrovnají 7% ze zisku celého italského hospodářství.

Sicilské slunné a suché klima v kombinaci s výbornou sicilskou kuchyní a atraktivními historickými městy a archeologickými lokalitami přivádějí na ostrov turisty během celého roku i když vrchol sezóny Sicílie zažívá stejně jako zbytek Itálie především v letních měsících, když se davy návštěvníků vydávají na proslulé Sicilské pláže.

Sopka Etna

Sopka Etna (Aetna, sicilsky: Mongibello) je vulkán na východním pobřeží Sicílie. Arabové tuto sopku nazývají Jebel Utlamat (Ohnivé moře). Podle historiků název Etna vznikl z fénického slova "attuna", což byl výraz pro pec. Řekové věřily, že pod horou Zeus uvěznil monstrum Pythona, který ven stále chrlí páru a oheň. Výška Etny je 3329 metrů i když po poslední velké erupci v roce 2007 (sopka při ní chrlila lávu až do výšky 400 metrů!) se uvádí údaj o 21 metrů nižší. Jelikož je sopka stále činná je výstup na její vrchol vyhledávanou atrakcí. Můžete se na něj vydat pešky i když většina lidí místo tohoto náročného výšlapu volí jízdu lanovou a poté dojezd autobusy a terénními auty až na vrchol, kde mohou absolvovat asi hodinovou prohlídku s průvodcem. V dobách zvýšené aktivity sopky je z bezpečnostních důvodů vstup na sopku zakázán.

Syrakusy

Město Syrakusy (Siracusa) leží na jížním pobřeží ostrova Sicílie a má bohatou kulturní minulost. V dobách kdy zde tvořily své kolonie starověcí Řekové byly Syrakusy hlavním městem tzv. Velkého Řecka (Magna Graecia), což byl název pro italské oblasti pod nadvládou tohoto národa. Římský básník Cicero nazval Syrakusy "největším a nejkrásnějším řeckým městem" (Athény byly podle něj až na druhém místě). V Syrakusách se také narodil světoznámý matematik a fyzik Archimedes. Právě pozůstatky řecké kultury dostaly město na seznam světového dědictví UNESCO. Největší koncentrace těchto pamětihodnsotí je na ostrůvku Ortygia a v archeologickém parku nedaleko Syrakuského muzea.

Ostrov Ortygia je se Sicilskou pevninou spojen mostem a po jehož přejití na Vás starověké řecko dýchne ze všech stran. I když občas bývá šikovně schované pod novější barokní fasádou. Nejstarší dochovanou stavbou je zde Apollónův chrám (Tempio de Apollo) z 6. století n.l. Na náměstí Piazza del Duomo je zachovalý pramen Aretusa (Fonte Aretusa), který byl ve starověku hlavním zdrojem vody pro celé Syrakusy. Podle pověsti pramen vznikl když bohyně Artemis proměnila svoji družku Arethúsu ve vodu, aby ji uchránila před chlípným bohem řek Alfeem. Dnes je zde malé jezírko s kachnami a rybkami, ve kterém roste papyrus. Kromě antických památek jsou na ostrově Ortygia dohované barokní paláce, kostely a středověký hrad ze 13. století. Podle mnohých je to nejkrásnější část v Syrakusách.

V pevninské části Syrakus stojí za návštěvu Archeologické muzeum (Museo Archeologico Paolo Rossi), kde jsou vystaveny ty nejzajímavější artefakty nalezené na území Syrakus z dob pravěku až po arabskou nadvládu nad ostrovem. Pro návštěvníky je nejzajímavější expozice řeckého a římského umění. Asi 500 metrů od muzea se nachází nejnavštěvovanější syrakuská památka: Parco Archeologico della Neapolis. Tento rozlehlý areál je plný pozůstatků antických staveb mezi nimiž vyniká řecké divadlo a římský amfiteátr. Řecké divadlo (Teatro Greco) je vytesané do svahu z bílého vápence a má kapacitu až 16.000 diváků. Každé léto se zde opět hrají antické divadelní hry a nedaleko je nově otevřené malé muzeum věnované této stavbě. Římský amfiteátr pochází z 2. století n.l. a bohužel byl značně zničen španělskými dobyvateli, kteří jej v 16. století používali jako levný zdroj kamene. Nicméně stále je to třetí největší amfiteátr v Itálii (po Koloseu v Římě a amfiteátru ve Veroně). V severní části archeologického parku je tzv. Rajská zahrada (Latomio del Paradiso) což je opuštěný vápencový lom dnes hustě porostlý pomerančovníky a olivovníky. Největší zdejší atrakce je uměle vytvořená jeskyně Dionýsovo ucho (Orecchio di Dionisio), která vyniká jedinečnou akustikou. Podle pověsti v této jeskyni věznil své nepřátele Syrakuský tyran Dionysius I. Starší a akustika sloužila k zesílení řevu mučených obětí, který měl odradit ostatní případné nepřátele.

Milovníkům antické historie Sicílie nabízí kromě Syrakus i další oblasti s nejen antickými památkami zapsanými na seznam světového kulturního dědictví UNESCO:

Údolí chrámů

Údolí chrámů (Valle dei Templi) je významné archeologické naleziště nedaleko městečka Agrigento. Můžete si zde prohlédnout sedm řeckých chrámů postavených v dórském stylu v průběhu 4. a 5. století př.n.l. Nejzachovalejší je chrám Concordia, který byl ve středověku změněn na křešťanský chrám. Další chrámy jsou zasvěceny například bohyni Juno a bájnému Heraklovi. Jeden z chrámů připomíná řeckého léčitele Asklepia. Do něj lidé chodili obětovat za své uzdravení. Ze zdí chrámu Olympeion (Tempio di Giove Olimpico) se do dnešních dní zachovaly pouze základy. Zajímavostí zde jsou poměrně zachovalé obrovské sochy (tzv. atlas), které nahrazovaly nosné sloupy. Modely všech chrámů v jejich původní podobě jsou vystaveny v Agrigentském archeologickém muzeu.

Villa Romana del Casale

Římská vila Romana del Casale byla postavena v první čtvrtině 4. století a dnes ji najdete asi 5 kilometrů daleko od městečka Piazza Armerina. Jedná se o poměrně velký soubor budov, ve kterých se vyrábělo a prodávalo zboží a obytných místností pro otroky. Součástí komplexu je i dům s malými lázněmi, ve kterém bydlel majitel s rodinou. Světovou proslulost stavba získala díky nejucelenějšímu souboru římských mozaiek na světě, které dodnes zdobí tento dům. S odbornými vykopávkami na vile se započalo roku 1929 a v roce 1960 byl odkryt asi nejznámější artefakt v domě: mozaika zobrazující sportující dívky, které díky svému oblečení lidé brzy překřtili na "bikini girls" (dívky v bikinách). Místnost kde mozaika zdobí podlahu se oficiálně nazývá "Sál deseti dívek "(Sala delle Dieci Ragazze). Další zajímavou mozaikou je "Malý lov", zobrazující průběh lovu v dobách antiky. Uvidíte, že lovci již používali koně i vycvičené psy.

Údolí Val di Noto

Údolí Val di Noto v roce 1693 zasáhlo ničivé zemětřesení, které poničilo většinu budov v oblasti. Obyvatelé byli nuceni svá města zcela přestavět a dali tak vzniknout osmi krásným městečkům v pozdně barokním stylu. Centrem oblasti je město Noto, kam také míří nejvíce turistů obdivovat jeho barokní stavby a ocenit důmyslnost barokního urbanismu, který má tu schopnost nás neustále udivovat promyšlenými pohledy skrz ulice a proluky na dominanty města. Dalšími městy, které od roku 2002 patří na seznam UNESCO jsou Caltagirone, Militello, Catania, Modica, Palazzolo Acreide, Ragusa, a Scicli.