Istanbul - Turecko - Dovolená v Turecku a informace pro turisty.
Istanbul - Turecko
Město Istanbul - Hagia Sofia - Modrá mešita - Palác Topkapi - Velký bazar v Istanbulu
Istanbul - největší město Turecka
I když dnes již Istanbul není hlavním městem Turecka, stále je bezpochyby jeho nejdůležitějším a nejznámějším městem. Místem, kudy vedou důležité obchodní cesty a kde je centrum tureckého kulturního života. První osada stávala na místě dnešního Istanbulu již 1000 let př.nl., světového věhlasu však město dosáhlo po rozdělení Římské říše, kdy se tehdejší Konstantinopol stala na dlouhá staletí hlavním městem jeho východní části, pojmenované Byzantská říše. V roce 1453 padla Konstantinopol pod útokem osmanských Turků a následně byla přejmenována na Istanbul, nové hlavní město Osmanské říše.
Istanbul, město na hranici orientu, je dodnes rozdělené Bosporskou úžinou mezi dva světadíly: Evropu a Asii. Je tak jediným velkoměstem na světě, které leží na dvou kontinentech. Nejen toto láká do Istanbulu statisíce turistů ročně. Ti sem často z Evropy přijíždějí jen na prodloužený víkend, ale i tato krátká doba stačí na nasátí zdejší exotické atmosféry a návštěvu těch nejdůležitějších istanbulských pamětihodností. Ty naštěstí stojí nedaleko od sebe v relativně malé oblasti nazývané Sultanahmet, nebo jednodušeji Starý Istanbul. Tato oblast se díky své jedinečnosti dostala v roce 1985 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Hagia Sofia
Obrovská stavba s dominantní kupolí, Hagia Sofia (Chrám boží moudrosti), je jedním ze symbolů současného města Istanbul. Tato impozantní budova byla postavena již v roce 537, byzantským císařem Justiniánem jako největší křesťanská bazilika na světě. Prvenství si Hagia Sofia udržela až do roku 1520. Po dobytí Istanbulu Osmany byla Hagia Sofia přeměněna na mešitu a následně kolem ní vyrostlo několik minaretů. Naštěstí při přestavbě chrámu na mešitu postupovali turečtí obyvatelé nezvykle ohleduplně a tak nezničili nádherné byzantské mozaiky, pouze je nechali zakrýt a ty se tak dochovaly i pro další generace. Mozaiková výzdoba patří mezi největší poklady této skvělé budovy. Hned při vstupu do budovy se stačí zadívat nahoru a uvidíte nádherně vyvedeného Krista, který žehná všem přicházejícím. Při odchodu si zase můžete prohlédnout mozaikové vyobrazení Panny Marie, které byzantští císaři věnují Konstantinopol a chrám Hagia Sofia. Nejkrásnější mozaiky však najdete v chrámové galerii, kam se však musí platit zvláštní vstupné. Byla by však škoda si nechat tuto prohlídku uniknout.
Místem kde se v chrámu srocují větší skupinky turistů je tzv. Plačící sloup. Podle legendy, když strčíte prst do otvoru ve sloupu a budete si něco přát je šance, že se přání vyplní. Vše záleží na tom, v jakém stavu prst ze sloupu vytáhnete. Bude-li suchý přání se nesplní, pokud však prst vytáhnete mokrý je jisté, že Vaše přání se vyplní. Kromě křesťanské výzdoby zanechali svoji stopu v chrámu i vyznavatelé islámu, kteří chrám Hagia Sofia používali jako mešitu. Místy je stále k vidění detailní mozaiková výzdoba s abstraktními a florálními motivy. První prezident Turecka, uctívaný Atatürk, nechal Hagia Sofii odsvětit a ta od té doby slouží jako veřejné muzeum. Přístupné jsou tak všechny prostory v budově a ženy se při vstupu nemusejí zahalovat.
Modrá mešita
Modrá mešita (Mešita Sultan Ahmed) byla postavena hned naproti známější Hagia Sofia v roce 1616 a dodnes je jednou z nejkrásnějších ukázek islámské architektury. Již z dálky je dobře vidět, že tato mešita má šest minaretů, což byl v době výstavby mešity velice troufalý čin. Šesti minarety se do té doby mohla pyšnit pouze mešita v Mekce. Aby sultán uklidnil nahněvané duchovní, nechal v Mekce přistavět ještě jeden minaret. Od té doby má mešita v Mekce sedm minaretů a tento počet nesmí být u žádné jiné mešity na světě překročen. Istanbulská mešita sultána Ahmeda je zevnitř obložená převážně modrými kachlíky, které jí daly současný nejužívanější název: Modrá mešita.
Mešita je na rozdíl od sousední Hagia Sofie stále činným islámským modlitebním místem, takže vstup pro turisty je sem zčásti omezený. I tak je tady obrovský nával a lidé jsou dovnitř vpouštěni jen po menších skupinkách. Uvnitř mešity je možné si prohlédnout kousek posvátného černého kamene dovezeného ze svatyně Kába v Mekce. Úlomek je umístěn v mihrábu, což je výklenek směřující k Mekce. Tímto směrem se muslimové modlívají.
Palác Topkapi
Palác Topkapi byl sídlem osmanských sultánů mezi lety 1465 – 1853. V této době byl palác faktickým centrem moci celé říše a kromě vladaře zde žila až 4000 dalších lidí. Dnes je palác nejnavštěvovanější istanbulskou pamětihodností, takže se připravte na poměrně dlouhé fronty a návaly lidí. Toto mírné nepohodlí však bohatě kompenzuje nesmírná krása celého rozlehlého areálu. Po vstupu do palácového komplexu máte takřka neomezený pohyb po celém areálu. Můžete si prohlédnout okázale zdobené komnaty, pavilony, vznešená nádvoří a také starou mincovnu. V paláci však existují dvě oblasti, kam je nutné zaplatit zvláštní vstupné: klenotnice a harém. Turisté většinou volí prohlídku harému, muslimové zase klenotnici.
Pokud se rozhodnete pro prohlídku sultánova harému, připravte se na asi hodinovou komentovanou prohlídku. Celý harém má více jak 300 místností, v rámci prohlídky jich však navštívíte „pouze“ několik desítek. Můžete si tak udělat docela přesný obrázek o životě sultánových manželek a konkubín. V palácové klenotnici si můžete prohlédnout kromě klenotů i několik artefaktů spojených s prorokem Mohamedem. Například jeho slzy, vlasy nebo plášť, vše ukryté v nádherně zdobených relikviářích. Návštěvníky z Evropy však spíše uchvátí největší neopracovaný smaragd o váze 2,6 kg! K vidění je zde i nádherná zlatá dýka, zdobená třemi smaragdy. Ten největší z nich je zároveň největším opracovaným smaragdem na světě. Vrcholem expozice je tzv. Lžičařův drahokam. Ten byl podle legendy nalezen na smetišti a prodán klenotníkovi za tři lžíce, odtud jeho název. Dnes je tento drahokam se svými 86 karáty pátý největší na světě. Drahokam je zasazený v jehlici mezi desítkami menších kamenů, které jen podtrhují krásu toho největšího. V minulosti jehlici používal sultán k připevnění svého turbanu.
Velký bazar v Istanbulu a nakupování v Turecku
Velký bazar je místem kde seženete všemožné zboží, na které si jen vzpomenete. V objektu tržnice původem z 15. Století se dnes nachází více jak 4.500 obchůdků, restaurací, mešit a malých zapadlých kavárniček. Jestliže si hodláte z Istanbulu přivézt nějaký pěkný suvenýr Velká bazar je pravým místem, kde nakoupit. Nenechte se odradit otravnými prodavači cetek v okrajových částech bazaru, ale zkuste zabrousit do jeho nitra, kde jsou tradičnější obchůdky a vyhlášená zlatnictví a klenotnictví. Během nakupovaní na Velkém bazaru je potřeba dodržovat stejná pravidla jako na jiných tržištích v Turecku. Vždy smlouvejte, a pokud nemáte o zboží zájem, dejte to jasně najevo. Jelikož je zde velká koncentrace lidí, stahují se sem kapsáři, takže je dobré si dávat zvýšený pozor na svoje cennosti.