Alexandrie - dovolená v Alexandrii a informace pro turisty

Alexandrie - Egypt

Alexandrijský maják - Alexandrijské podvodní muzeum - Serapeum - Katakomby Kom el Shoqafa - Starověká Alexandrijská knihovna - Nová Alexandrijská knihovna

Alexandrie je druhým největším městem Egypta a zároveň jeho největším přístavem. V loděnicích tohoto města přistává více jak 80% zboží mířícího na egyptský trh. Díky ropovodu a plynovodu, který vede přes toto město je Alexandrie také jedním z nejdůležitějších průmyslových center Egypta. Alexandrii založil v roce 331 př.n.l. jako nové hlavní město země makedonský dobyvatel Alexander Veliký a svůj status si udrželo až do příchodu muslimů, kteří učinili hlavním městem Egypta Káhiru. Během staletí se v tomto měste vystřídala řada národů: Egypťané, Řekové, Římané, Židé a samozřejmě Arabové. Díky této různorodosti je dnes Alexandrie městem s řadou historických památek a svůj kosmopolitní ráz si udržela dodnes. Od konce 19. století stoupal význam města jako důležitého obchodního přístavu.

Alexandrijský maják

Ve starověku bylo město domovem jednoho ze sedmi divů světa: Alexandrijského majáku na ostrově Faru. Tato světoznámá vež byla postavena v roce 247 př.n.l. a pokud jsou údaje historiků správné, byl se svojí výškou 140 metrů jednou z nejvyšších staveb světa. Stával na malém ostrůvku Faros, který byl spojený s pevninou uměle vybudovanou hrází. Dosah světla tohoto majáku byl téměř 50 kilometrů. V noci na jeho vrcholku plál oheň a přes den světelný kužel zajišťovala důmyslná soustava zrcadel. Celá stavba pak byla zdobena sochami bohů moře: Tritona a Poseidona. Zkázou pro maják se stala dvě silná zemětřesení v letech 1303 a 1323. Na základech této kdysi impozantní stavby pak nechal egyptský sultán v roce 1480 vybudovat středověkou pevnost. V roce 1994 nalezli potápěči pozůstatky majáku na dně moře a již o rok později byly některé jeho části vyzvednuty a vystaveny v přístavišti. Dodnes je možné se potopit pod mořskou hladinu a obdivovat zde ruiny majáku.

Alexandrijské podvodní muzeum

Alexandrie je od nepaměti místem, kde jsou poměrně častá zemětřesení. Ty také stojí za zkázou řady alexandrijských památek. Obrovské zemětřesení, které postihlo město ve 4. století n.l. způsobilo zaplavení helénistické části města. Tato čtvrť byla plná bohatých paláců, chrámů a amfiteátrů. Dnes v pobřežních vodách probíhá soustavný archeologický průzkum vedený francouzskými podmořskými archeology. Jelikož jsou nedaleko pobřeží opravdu jedinečné památky a stavby starověké alexandrie, chystá se egyptská vláda tuto oblast zpřístupnit i lidem, kteří se nepotápějí. Ve spolupráci s organizací UNESCO se začalo s průzkumem a přípravou plánů na soustavu skleněných podvodních tunelů, kterými by mohli návštěvníci procházet suchou nohou a prohlédnout si tak pozůstatky nejen Kleopatřina paláce a Alexandrijského majáku.

Serapeum

Serapeum byl ve své době největším a nejokázalejším chrámem v Alexandrii. Byl zasvěcen bohu jménem Serapis. Jednalo se o nově vzniklého boha, kterého uctívali jak řečtí kolonizátoři tak i Egypťané. Serapis vzniknul "zkřížením" egyptských bohů Usira (bůh podsvětí) a Apise (božský býk). Právě Apis byl pro Řeky přijatelným bohem, jelikož sám vládce řeckého pantheonu, Zeus, byl často zobrazován v roli býka. Pod samotným chrámem byl komplex podzemních chodeb, kde se prováděli posvátné obřady k uctění boha Serapise. V těchto místech byla v roce 1895 nalezena socha býka se sluncem mezi jeho rohy. Celému současnému Serapeu dominuje tzv. Ptolemaiův sloup. Když se kolem něj započalo v roce 1944 s vykopávkami, archeologové objevili základové zdi chrámu Serapise a také soubor desek vyrobených ze zlata, stříbra, bronzu, fajánse (druh glazované keramiky), nilského bláta a také z opálového skla. Dnes je tato archeologická lokalita oblíbeným turistickým zastavením při cestě po Alexandrii.

Katakomby Kom el Shoqafa

Katakomby Kom el Shoqafa (volně přeloženo jako "mohyla střepů") je unikátní pohřebiště v Alexandrii. Snoubí se zde egyptské, řecké a raně římské umění (např. egyptské stylizované sochy jsou oblečeny podle řecké módy apod.). Tato hrobka byla vyhloubena ve 2. století n.l. jako místo posledního odpočinku pro jednu bohatou rodinu, ale v následujích dvou staletích, ze byly pohřbíváni i další lidé. Nejděsivější částí katakomb je tzv. Caracallova síň. V této místnosti byl hromadný hrob lidí a zvířat zmasakrovaných na příkaz císaře Caracally. Samotné katakomby pak byly objeveny velice kuriózním způsobem: v roce 1900 se do jedné z šachet propadl oslík obtěžkaný nákladem.

Starověká Alexandrijská knihovna

Starověká Alexandrijská knihovna nebo-li Královská Alexandrijská knihovna byla založena ve 3. století př.n.l. a brzy se stala jedním z nejvýznamějších center vzdělanosti starověkého světa. Ptolemaiovská dynastie vládnoucí v Egyptě plně chápala význam této budovy a štědře podporovala její vývoj. Podle dochovaných záznamů starověkých historiků a cestovatelů se jednalo o soubor budov a zahrad, kde byly uskladněny svitky obsahující veškeré vědění lidstva, doplněné studovnami a přednáškovými sály. Nejvýznamější vědci (matematici, astronomové, historici, filozofové a další) zde mohli provádět své výzkumy a knihovna je za tuto práci odměňovala pravidelným platem. Knihovna byla zničena kolem roku 48 n.l. rozsáhlým požárem jehož příčina není dodnes objasněna a existuje několik teorií o jeho vzniku. Jedna z nich poukazuje na to, že knihovna vzplála od lodí, které nechal zapálit sám Julius Caesar, aby tak zabránil svým protivníkům odplout z Alexandrie.

Nová Alexandrijská knihovna - Bibliotheca Alexandrina

Bibliotheca Alexandrina (Nová Alexandrijská knihovna) je moderní knihovna postavena nedaleko místa, kde stávala její světoznámá starověká předchůdkyně. Ihned po dostavení se stala hlavní a nejdůležitější knihovnou v Egyptě a jejím primárním účelem je snaha navrátit Alexandrii punc světového centra vzdělanosti. O výstavbě knihovny se začalo uvažovat v roce 1974 a když tuto stavbu posvětila i odborná komise UNESCO, mohlo začít výběrové řízení. To v roce 1988 vyhrál norský ateliér Snøhetta. Stavbní práce započaly v roce 1995 a 16.října 2002 byla knihovna slavnostně otevřena.

Budova ve svých zdech skrývá skladovací prostory pro více jak 8.000.000 svazků a také studovny o celkové ploše 70.000 m² rozprostřených do jedenácti podlaží. Kromě knihovnické části, zde naleznete také tři muzea, planetárium a také laboratoře určené pro restaurování knih. Vnější stěny knihovny jsou postavené z Asuánské žuly a pokrývají je symboly z více jak 120 známých typů písem. Obrovské náklady na stavbu knihovny měly za následek nedostatek financí určených k pořízení knih. V roce 2009 zde bylo něco málo přes milion svazků, z nichž 500.000 kusů daroval Egyptu francouzský prezident Sarkozy. Na pomalé rozrůstání sbírky má také nemalý vliv přísná islámská cenzura. Podle odhadů by se mohla kapacita skladů knihovny zaplnit za 80 - 100 let.