Káhira - dovolená v Káhiře a informace pro turisty

Káhira - Egypt

Egyptské muzeum v Káhiře - Velké egyptské muzeum - GEM - Islámské stavby v Káhiře - Káhirská citadela - Káhirská věž - Koptské památky v Káhiře - Koptské muzeum v Káhiře

Káhira je hlavním městem Egypta a může se také pyšnit řadou prvenství. Je největším městem v zemi a dokonce největší na celém africkém kontinentě. Káhira je domovem nejstarších a největších filmových studií v arabském světě, stejnou pozici zde zabírá i hudební průmysl. V Káhiře se také můžete svézt jediným metrem v Africe, jehož služeb využívá až 700 miliónů lidí ročně. V roce 972 byla ve měste založena univerzita Al Azhar a Káhira se tak stala druhým městem na světě, které nabízelo islámské vysokoškolské vzdělání. Káhira je historické město, kde se nachází řada islámských památek, koptských (křesťanských) pamětihodností a samozřejmě spousty trhů (bazarů), kde můžete nahlédnout pod pokličku každodenního života obyvatel tohoto pulzujícího města. Většina návštěvníků Káhiry také stráví část dne při projížďce na feluce, což je tradiční loďka brázdící vody Nilu.

Egyptské muzeum v Káhiře

Egyptské muzeum v Káhiře je se svými 120.000 exponáty největší institucí svého druhu na světě. V současné době je však vystavený pouze zlomek z těchto pokladů, zbytek odpočívá v depozitáři muzea. Muzeum založil v roce 1858 francouz Auguste Mariette, ale svoji vlastní budovu získalo až v roce 1902, kde jsou sbírky uchovány dodnes. Od roku 1902 neprošlo muzeum žádnou větší modernizací, jen se sem přidávali nově nalezené exponáty a tak je prohlídka muzea sama o sobě výletem do minulosti světového muzejnictví. Řadě exponátů chybí popisky a cenné artefakty vystavené v dřevěných vitrínách bez osvětlení také moc nedají vyniknout své kráse. Navíc je zde poměrně velký provoz a tak se o nějaké klidné prohlídce v davu ostatních turistů nedá moc mluvit. Je víceméně jen otázkou štěstí na jaké poklady se Vám zde podaří narazit.

V přízemním patře muzea započnete svou prohlídku ve vstupním atriu, kde na návštěvníky shlížejí kamenné sochy a reliéfy faraónů staré říše. Cenným exponátem je zde pravděpodobně socha znázorňující sedícího faraona Džosera, jenž si nechal vystavět první egyptskou pyramidu, tzv. Stupňovitou pyramidu. Pokud budete pozorně hledat, narazíte zde i na Narmerovu paletu. Ta se podle současných historiků používala jako podložka, na které se míchaly líčidla určená pro zdobení soch bohů. Je na ní vyobrazený faraon Narmer jako první sjednotitel horního a dolního Egypta. Tato paleta pochází z 31. století př.n.l. a podle mnohých se jedná o jeden z nejcenějších a nejzajímavějších exponátů celého Egyptského muzea. V přízemí muzea dále stojí za zmínku expozice věnována kacířskému faraonovi Achnatonovi, kde i prostý laik pozná zásadní odklon od tradičního egyptského umění a nástup nového uměleckého směru, tzv. El amarnské školy.

V prvním patře muzea jsou pak umístěné návštěvnicky nejatraktivnější expozice. Klidnou oázou celého muzea je zdejší část věnována mumiím starověkých faraónů. Do této části muzea se platí zvláštní vstupné a v zešeřelé místnosti se nesmí mluvit nahlas, pouze šeptat. Prohlédnout si zde můžete ostatky jedenácti vládců egypta, jako byli Ramesse II. a III. zvaný Veliký, Thutmose II. a nebo král Sethi I. Celému patru však dominují sály věnované mladinkému faraonovi Tutanchamonovi. K vidění je zde na 1700 předmětů nalezených v jeho hrobce v Údolí králů. Nejvíce pozornost turistů přitahuje zlatý trůn, alabstrové kanopy (nádoby na uchování orgánů mumifikovaného faraona) a především pohřební maska tohoto faraona. Tato 11 kg těžká maska je egyptským národním pokladem a nikdy nesmí opustit území státu. Dále můžete v prvním patře Egyptského muzea navštívit novější části expozice otevřené v roce 1998. Jsou zde vystavěné především nalezené starověké šperky a tato část muzea již disponuje slušnými popisky exponátů a novějšími nasvětlenými vitrínami.

Velké egyptské muzeum

Velké egyptské muzeum (Grand egyptian museum - GEM) je obrovský stavební projekt jehož základní kámen byl položen 5. ledna 2002 a s jeho dokončením se počítá v roce 2013. Tato nová stavba umístěná nedaleko pyramid v Gíze se má stát důstojným nástupcem dnes již značně zastaralého Egyptského muzea v Káhiře. Architektonickou soutěž na podobu nového muzea vyhrálo v konkurenci 1557 návrhů z celého světa irské architektonické studio Heneghan Peng. Náklady na stavbu se odhadují na 500 miliónů USD. Muzeum svým návštěvníkům nabídne během expozice i řadu výdobýtků moderní doby jako je virtuální realita, workshopy a také část určenou speciálně pro malé návštěvníky. Podle návrhu má mít muzeum průhledné alabastrové stěny, které do něj propustí dostatek denního světla a také nádhernou vstupní halu kam se vejdou i několik desítek metrů vysoké sochy starověkých božstev a faraónů. První vlaštovkou nového muzea je přesunutí 11 metrů vysoké sochy faraona Ramesse II., která po letech opustila své místo na káhirském náměstí Ramesse II. a v roce 2006 byla přesunuta do Gízy.

Islámské stavby v Káhiře

Jakožto islámské město nabízí Káhira nespočet mešit a jiných islámských památek. Pomyslným centrem islámského života je Khan el Khalili. Tento nejstarší souk (trh) jehož kořeny sahají až do roku 1382 je dnes jednou z největších turistických atrakcí v Káhiře. Můžete se zde procházet celý den a pořád budete nacházet nové obchůdky a zapadlé kavárničky nebo stánky s rychlým občerstvením. Je takřka povinností si zde dát výbornou arabskou kávu a k ni neodmyslitelnou vodní dýmku (shishu), zatímco sledujete ten ruch kolem sebe. Hlavně nezapomínejte smlouvat! I když Vám to může být zprvu nepříjemné, brzy se jistě stanete přeborníkem v tomto národním egyptském sportu.

Nedaleko Khan el Khalili se nachází mešita Al Azhar (Gama "al Azhar - nejzářivější mešita) vysvěcená roku 972. Tato mešita byla první stavbou svého druhu v nově založeném městě Egypta, Káhiře. Jak přibývali ostatní mešity, Káhira získala vzletnou přezdívku "město tisíce minaretů". Mešita Al Azhar se také stala uznávanou univerzitou islámského práva (druhou nejstarší na světě) a dnes je tato stavba mezinárodním symbolem islámu v Káhiře. V pěší vzdálenosti od tržiště Khan el Khalili najdete mešitu Al Husajn. Ta byla postavena v roce 1154 a je pojmenována po vnukovi proroka Mohameda. Egypťané věří, že hlava Husajna Ibn Aliho byla zazděna do základů mešity a díky tomu je nejposvátnějším místem islámu v Káhiře. Ve zdech této stavby se nachází řada velmi posvátných předmětů, kterým kraluje nejstarší kompletní rukopis Koránu na světě.

Káhirská citadela

Citadela (pevnost) stojící na kopci Muqattam nedaleko centra Káhiry a je oblíbeným výletním místem. Tuto stavbu nechal postavit vládce Saladin v roce 1183, aby sloužila jako pevnost chránící Káhiru před evropskými křižáky. Podle něj se také někdy pevnosti říká Saladinova citadela. Protože bylo potřeba zásobovat posádku v citadele čerstvou vodou, nechal zde také vystavět tzv. Josefovu studnu. Dnes je známá spíše pod názvem Spirálová studna, jelikož se do ní dá vstoupit po 300 schodech, které obtáčí vnitřek studny. Jak rostl počet obyvatel pevnosti, přestala studna svojí kapacitou stačit a tak zde byl vybudován složitý systém akvaduktů přivádějící vodu z Nilu dovnitř do citadely. V roce 1848 byla ve zdech pevnosti postavena mešita Muhammada Aliho (Mohameda Alího, někdy přezdívaná "alabastrová mešita"), která stavbě dala nové hovorové jméno: citadela Muhammada Alího. Kromě této mešity v citadele exitují další dvě: mešita sultána al Nasir Muhammada z počátku 14. století a mešita Sulejmana Pashi ze 16. století.

Káhirská věž

Káhirská věž (Burg al qāhira) je samostatně stojící televizní věž, kterou zástupy turistů hojně využívají jako rozhlednu s výhledem na celou Káhiru a okolí. Pokud zrovna nebude nad městem viset hustý smogový mrak, můžete vidět až na pyramidy na Gízské plošině. Tato stavba je vysoká 187 metrů a byla postavena v roce 1961. Povídá se, že tato stavba vznikla proto, aby Egypťané světu dokázali, že zvládnou velké stavební projekty a získali tak půjčku na připravující se stavbu Asuánské přehrady. Architekt Naoum Chebib věž postavil tak, aby připomínala květ lotosu. Kromě vyhlídkové plošiny je na jejím vrcholu i otáčivá restaurace s nezapomenutelným výhledem na Káhiru.

Koptské památky v Káhiře

Oblast koptské (křesťanské) Káhiry je součástí starého města Káhiry. Nejstarší osídlení zde existovalo již v 6. století př.n.l., kdy v této oblasti postavili svoji pevnost Peršané. Tuto pevnost nazvali podle hlavního města starověké Mezopotámie: Babylon. Tuto pevnost v roce 526 př.n.l. nechali zcela přebudovat římští dobyvatelé Egypta a tuto stavbu s typicky bílo - červenými pruhovanými stěnami zde můžete obdivovat dodnes. Zdi pevnosti Babylon se staly útočištěm pro vznikající křesťanství a postupně zde bylo vybudováno šest kostelů a dokonce i kláštěr.

Podle pověsti se právě v této oblasti ukrývala Svatá rodina (Marie, Josef a Ježíš) na svém útěku do Egypta. Na místě jejich pobytu dnes stojí kostel svatého Sergeje (Abu Serga) postavený ve 4. století n.l. Tento kostel se časem stal hlavním křesťanským svatostánekm v Káhiře a zároveň místem volby káhirského patriarchy. Nejznámější koptskou památkou v Káhiře je tzv. Visíci kostel. Svůj název získal díky tomu, že byl umístěn těsně nad vstupem do pevnosti Babylon. Jako kdyby byl zavěšen nad starobylou vrátnicí. Oficiální název kostela je Chrám svaté Panny Marie a byl postaven ve 3. století n.l. V jeho interiéru si můžete prohlédnout řadu ikon z 8. století, ale i novějším kusy staré 200 let.

Koptské muzeum v Káhiře

Koptské muzeum v Káhiře bylo založeno roku 1910 a dnes vystavuje na 8.000 m² největší světovou sbírku egyptského křesťanského umění. Budova muzea prošla řadou rekonstrukcí z nichž poslední proběhla v roce 2006. Díky stědrosti koptské komunity, zde dnes můžete obdivovat na 15.000 exponátů přibližující život křesťanů v Egyptě. Prohlédnout si můžete stříbrné relikvie, starověké kamenné objekty, dřevěné sošky a samozřejmě typické ikony s výjevy ze života svatých. Součástí muzea je i knihovna Nag Hammádí, která schraňuje více jak 1.200 rukopisů. Tato část muzea je však otevřena pouze pro vědecké výzkumníky a historiky.