Pyramidy v Gíze - dovolená v Egyptě a informace pro turisty

Pyramidy v Gíze - Egypt

Otroci nebo dělníci? - Postup výstavby pyramid - Chufuova / Cheopsova pyramida - Pyramidy královen a Muzeum sluneční bárky - Chefrénova / Rachefova pyramida - Mykerinos / Menkaureova pyramida - Sfinga

Pyramidy v Gíze jsou bezpochyby nejznámějším egyptským symbolem a zároveň jediný z původních sedmi divů světa, který se dochoval až do dnešních dní. Tento unikátní soubor tří velkých pyramid a obrovské sochy lva s lidskou hlavou, známou jako sfinga, naleznete asi 25 kilometrů daleko od centra Káhiry. I když většina z nás má v hlavě obrázek pyramid tyčících se uprostřed pouště, realita je poněkud rozdílná. Káhira se rychle rozrůstá a dnes je pyramidový komplex obklopen nevzhledným předměstím a dokonce i městskou skládkou. Velké pyramidy na Gizské plošině doplňují jejich mnohem menší kolegyně, kterým dnes říkáme "pyramidy královen". Dále jsou na Gizské plošině k vidění i pozůstatky vesnice, kde žili dělnící pracující na stavbě těchto kolosů, pozůstatky zádušního chrámu a také pár hrobek vysokých státních úředníků z doby nové říše. Pyramidy si nechali vystavět jako místo svého posledního odpočinku mocní faraónové 4. dynastie kolem roku 2.500 př.n.l. Jako první a zároveň největší byla postavena Chufuova (řecky Cheopsova) pyramida. Následovala stavba Chefrénovy (řecky Rachefovy) pyramidy a nakonec byla postavena nejmenší ze tří velkých pyramid: pyramida faraona Menkaurea.

Kromě pyramid na Gízské plošině můžete navštívit i soubory ostatních egyptských pyramid v Sakkáře a Dahšúru.

Otroci nebo dělníci?

Donedávna archeologové věřili, že ke stavbě pyramidy byla použita síla statísíců otroků, kteří na stavbách dřeli do úmoru po několik desetiletí. Díky nedávným objevům, však tato teorie dostala vážné trhliny a dnes je stále častější názor, že na stavbě pracovali dělnící a kvalifikovaní řemeslníci dobrovolně a za svoji dřinu pobírali plat a dokonce měli i nárok na dny volna. Dělnící bydleli v nedávno objevené vesnici nedaleko pyramid, kde pracovali další tisíce lidí jejichž prací bylo zásobování a výroba předmětů denní potřeby pro stavebníky velkých pyramid. Podle antických textů trvala stavba největší, Chufuovy, pyramidy asi 20 let a pracovalo na ní 400.000 lidí, kteří se střídali ve směnách po 100.000 dělnících.

Postup výstavby pyramid

Způsob jakým byly tyto obrovské stavby postaveny je však dodnes stále záhadou. Jelikož se nikde nedochovaly záznamy objasňující způsob stavby vyrojilo se hned několik teorií jak mohli starověcí Egypťané něco tak obrovského postavit. Nejrozšířenější a také řadou pokusů ověřená je teorie o výstavbě šikmých ramp, po kterých tahali dělnící několikatunové kvádry na dřevěných saních. Dříve se věřilo, že sáně byly táhnuty po kulatinách, které snižovaly odpor a usnadňovaly tak práci. Podle nejnovějších výzkumů předních egyptských archeologů a odborníků na starověké technologie se vynořila myšlenka, kde jsou kulatiny nahrazeny primitivními dřevěnými kolejnicemi. Série zkoušek potvrdila, že tento způsob je méně pracný na provedení a také mnohem více šetří lidskou sílu než dřívě zmiňované kulatiny.

Kamenné kvádry určené k výstavbě pyramid se těžily v několik kilometrů vzdáleném lomu, kde se zároveň opracovaly na požadovaný tvar a následně byly loděmí přepravovány na staveniště v Gíze. Zde byly pomocí nepříliš jasné technolgie usazeny na své místo v pyramidě. Po dokončení stavby byla celá pyramida pokryta vápencovým obložením. Vznikl tak hladký, pravidelný, bílý jehlan jehož zlatá špička zářila do dalekého okolí. Antičtí řečtí cestovatelé, kteří navštívili Egypt popisovali jak po hladkých stěnách pyramid egypťané sjížděli jako malé děti na skluzavce. S příchodem Arabů však bylo vápencové obložení z pyramid strženo a hojně používáno jako stavební materiál v nedaleké Káhiře.

Chufuova / Cheopsova pyramida

Pyramida faraona Chufu, v našich končinách známější pod řeckým ekvivalentem tohoto jména (Cheops) byla postavena jako první stavba na Gizské plošině. V době svého dokončení byla spojena krásnou cestou se zádušním chrámem faraona na březích Nilu. V tomto chrámu proběhly pohřební rituály a následně odtud byla faraonova rakev přenesena do pyramidy. Po svém dokončení měřila jedna strana základny pyramidy 230 metrů a její výška byla 146 metrů. Po odstranění vápencového pláště a následné erozi se výška stavby zmenšila na 138 metrů. Cheopsova pyramida držela se svojí výškou primát nejvyšší stavby světa až do roku 1300, kdy byla překonána věží Katedrály Panny Marie v anglickém Lincolnu. Tato věž se však roku 1549 zbortila a Cheopsova pyramida opět zaujala své místo jako nejvyšší stavba světa. O toto prvenství natrvalo přišla roku 1880 kdy byla dostavěna katedrála v Kolíně nad Rýnem, Německo.

Původní vchod do pyramidy leží ve výšce 16,5 metru nad zemí. V roce 820 se do pyramidy násilím vboural o několik metrů níže bagdádský chalífa Abduláh al-Maámún, který doufal, že zde objeví obrovské poklady. Nenašel však nic jelikož hrobka byla vykradena již ve starověku. Tento uměle vytvořený vstup do stavby se dnes používá jako hlavní vchod pro turistické výpravy. Tento vybouraný tunel po několika metrech ústí do původních chodeb pyramidy. Stoupající chodbou nejprve dojdete k tzv. Královnině komoře. Tento název je novodobý, žádná panovnice, zde nikdy nebyla pochována. Spíše se jedná o původní pohřební komoru pro krále. Od Královniny komory se stoupající chodba mění na velkolepou Velkou galerii, která ústí v Králově pohřební komoře, kde byl také nalezen sarkofág z červené žuly. Tato místnost je až třetí zbudovanou pohřební komorou v pyramidě, což svědčí o tom, že se během stavby dvakrát měnily plány. Původní nedokončená pohřební místnost leží pod úrovní terénu, druhá je již zmiňovaná Královnina komora.

Pyramidy královen a Muzeum sluneční bárky

Před Velkou pyramidou stojí čtyři menší pyramidy, z nichž tři se dochovaly v perfetkním stavu. Ze čtvrté byly teprve nedávno objeveny pouze zbytky základového zdiva. Těmto menším stavbám se říká "Pyramidy královen" a byly určeny jako místo posledního odpočinku pro matku, manželky a dcery faraona. Podle legendy zaznamenané řeckým historikem Herodotem, jedna z dcer faraona Cheopse nabízela své tělo výměnou za kameny na stavbu pro svoji malou pyramidu.

Kolem pyramidy byly také nalezeny tři vyhloubené jámy plné kusů dřeva. Archeologové se domnívali, že zde byly pohřbeny lodě použité na převoz faraonových ostatků. Tato domněnka se potvrdila v roce 1954 kdy byla objevena čtvrtá jáma s poměrně zachovalými 1224 kousky dřeva. Ty byly opatrně vyzvednuty a rekonstruovány. Výsledkem po 14 letech usilovné práce je 43 metrů dlouhá starověká egyptská loď, která je nyní vystavena ve speciálním klimatizovaném muzeu vedle Cheopsovy pyramidy.

Chefrénova / Rachefova pyramida

Pyramida faraona Chefréna je druhá největší na Gizské plošině a zároveň v celém Egyptě. Její základna však leží o deset metrů výše než u Cheopsovy pyramidy a navíc je na její špičce zachované vápencové obložení. Z těchto důvodů vypadá na první pohled Chefrénova pyramida jako největší. Původní rozměr základní strany pyramidy byl 215 metrů a její výška byla 143 metrů. Dnes je stavba o sedm metrů nižší tzn. 136 metrů. Pyramida má dva vchody a její skromná žulová vnitřní chodba vede do pozdemní pohřební komory. Bohužel zde není dochované nic z pohřební výbavy, dokonce ani kamenný sarkofág. Kolem pyramidy kdysi stály menší pyramidy královen, z nichž se však dochovaly pouze základy. Stejně je na tom i megalomanský zádušní chrám, která stával hned vedle Chefrénovy hrobky.

Mykerinos / Menkaureova pyramida

Pyramida faróna Menkaurea (řecky Mykerinos) je nejmenší z trojice Velkých pyramid v Gíze. Její základna měřila 103 metrů a výška pyramidy byla v době dokončení 65 metrů. Tato pyramida byla narozdíl od svých větších kolegyň nebyla postavena z pískovcových kvádrů, ale stavitelé použily exkluzivnější a trvanlivější žulu. Faraon však během stavby náhle zemřel a z potřeby urychlení stavby se od její poloviny pokračovalo s použitím tradičního pískovce. Tato pyramida byla netradičně obložena rúznými materiály. Ve spodní části červenou žulou, ve střední to byl tradiční bílý vápenec a vrcholek pyramidy byl opět z červené žuly. Díky tomu byla Menkauerova pyramida považována za nejkrásnější v Gíze. Toto obložení bylo strženo Turky během 16. století. Pokus o destrukci stavby však proběhl o několik staletí dříve. Na konci 12. století egyptský sultán rozhodl o zboření této pyramidy. Během práce se však ukázalo, že tato práce je nad lidské síly a tak se od demolice brzo upustilo. Připomínkou na tento nesmyslný počin je část vybourané severní stěny pyramidy. V pyramidě byl roku 1835 nalezen britskými archeology i překrásný ručně zdobený sarkofág. Bohužel loď, která tuto památku roku 1838 převážela do Británie, ztroskotala a tento artefakt je tak navždy ztracen na dně Středozemního moře.

Sfinga

Snad žádný egyptský monument není tolik opředený tajemstvím jako socha Sfingy v Gize. Jedná se o největší sochu utvořenou z jednoho kusu kamene na světě. Sfinga je 74 metrů dlouhá a 6 metrů široká, přičemž v nejvyším bodě je vysoká 21 metrů. Kdysi byla tato socha natřena zářivými barvami. Tělo a tvář byly tmavě červené a šátek, který ma sfinga na hlavě zdobily modré a žluté pruhy. Na čele měla sfinga umístěná kobru coby výraz královské moci. Kobra, stejně jako umělý vous na bradě sochy byly pozlacené. Tyto uzdoby se na soše bohužel nedochovaly, pouze malý fragment vousu je vystaven v Britském muzeu v Londýně. Socha byla v průběhu tisíciletí několikrát kompletně zasypána pískem a opět vyhrabána. Poslední a finální odstranění písku proběhlo v roce 1925.

Každý návštěvník si dnes zajisté všimne, že socha má značně poškozený obličej. Nejviditelnější je chybějící nos. Egypťané mají v oblibě legendu podle, které mohou za uražení nosu Evropané, konkrétně děla vojevůdce Napoleona Bonaparte. Existují však malby starší než Napoleonovo tažení do Egypta, které Sfingu zobrazují bez nosu a tuto legendu tak vyvracejí. Historické prameny uvádějí, že nos byl odstraněn islamistickým fanatikem jménem Muhammad Saim al-Dahr. Toho rozčílilo, že prostí venkované se modlí k této soše za lepší úrodu a tak ji urazil nos aby snížil její vážnost. Následně byl tento pachatel obviněn z vandalismu a následně roku 1378 oběšen. Další menší poškození jsou dílem jeho následovníků, kteří se v souladu s Koránem snažili zničit každé vyobrazení lídské tváře, tedy i toho co má Sfinga. I přes toto opovržení Sfingou, však musela socha v muslimech vyvolávat i oprávněný respekt a strach. Jinak by nedostala své arabské jméno: Abul Hol, což volně přeloženo znamená "Otec děsu" nebo "Otec hrůzy".

Záhadou však zůstává původ Sfingy. Dnes se obecně za správnou považuje teorie, že Sfingu nechal vystavět faraon Chefrén (Rachef) jako součást svého pohřebního komplexu a socha tak nese jeho tvář. Pro neprospěch této teorie hovoří fakt, že neexistuje jediná písemná zmínka spojující tohoto faraona se Sfingou. V posledních letech proběhl rozsáhlý geologický průzkum sochy, který objevil značnou erozi. Podle geologů mohla být eroze tohoto typy způsobena pouze rozsáhlými a vleklými lijáky. Jelikož je však dnešní Egypt značně chudý na dešťové srážky musela by zde socha stát již v roce 5.000 př.n.l. kdy toto území ještě bičovaly monzunové deště. To znamená, že by byla o 2500 let starší než samotné pyramidy. Tuto teorii potvrzuje i fakt, že Sfinga musela v roce 1500 př.n.l. projít značnou rekonstrukcí a záchrannými pracemi, které odvrátili rozpad tohoto monumentu. Pokud by Sfingu opravdu nechal postavit faraon Chefrén kolem roku 2.500 př.n.l. je málo pravděpodobné že by po "pouhých" 1.000 letech byla kamenná Sfinga v tak katastrofálním stavu, aby musela být tak pracně zachráněna.