Nekropole v Thébách - dovolená v Egyptě a informace pro turisty

Nekropole v Thébách - Egypt

Dér el Bahrí - Chrám královny Hatšepsut - Memnonovy kolosy - Zádušní chrám Amenhotepa III. - Ramesseum - Chrám Ramesse III. - Medinet Habu - Dér el Medina

Na západním břehu Nilu naproti městu Luxor leží tzv. Thébská nekropole, město mrtvých. Zde můžete navštívit hrobky faraónů v Údolí králů nebo místa posledního odpočinku jejich něžnějších protějšků v Údolí královen. Také je zde řada zádušních chrámů, kterým egypťané poeticky přezdívali Chrámy miliónů let. Nejznámější je komplex v Dér el Bahrí s unikátním chrámem královny Hatšepsut. Krom této lokality jsou zádušní chrámy ještě v místě zvaném Medinet Habu (Ramesse III.) a řada jich také stojí osamoceně v poušti. Mezi ty významější můžeme počítat zádušní chrám Amenhotepa III., jemuž dodnes dominují dvě obrovské sedící sochy známé jako Memnonovy kolosy. Zapomenout by jsme také neměli na komplex zádušního chrámu vystaveného pro panovníka Ramesse II. tzv. Ramesseum. Významý byl i objev starověké dělnické vesnice Dér el Medina, kde žily dělnící pracující na hrobkách v Údolí králů a Údolí královen.

Dér el Bahrí

Dér el Bahrí (ve volném překladu Severní klášter) je soubor zádušních chrámů a hrobek vystavený na západním břehu Nilu naproti současnému městu Luxor. Zádušní chrámy byly místem, kde se vykonávali posvátné obřady nad panovíkovým tělem poté co zemřel. V dřívějších dobách stály tyto chrámy v blízkosti královy pyramidy, ale se začátkem pohřbívání faraónů na tajná místa v Údolí králů byly od hrobky odděleny. První zádušní chrám si v Dér el Bahrí nechal postavit faraon Mentuhotep II., vládce 11. dynastie. Hlavní svatyně měla rozměr 40 x 22 metrů a její strop podpíralo 108 sloupů. Tento faraon se rozhodl svoji hrobku umístit pod svůj zádušní chrám a tak když projdete 150 metrů dlouhou podzemní chodbou dostanete se do hloubky 45 metrů, kde je umístěna faraonova pohřební komora. Celý chrám včetně hrobky je však bohužel ve velmi žalostném stavu a lokalitě v Dér el Bahrí dominuje chrám panovnice 18. dynastie Hatšepsut. Dalším panovníkem, který si zde nechal postavit svůj zádušní chrám byl Thutmose III. Jeho chrám byl však již ve starověku zničen rozsáhlým sesuvem půdy a jeho zborcené zdi začaly být využívány jako stavební materiál pro ostatní stavby. V jížní části areálu archeologové objevili hrobku s více jak 40 královskými mumiemi, které sem nechali přesunout kněží 21. dynastie z Údolí králů, aby je ochránili před vykradači hrobek.

Chrám královny Hatšepsut

Chrám Džeser Džeseru (nejposvátnější z posvátných) u nás známý spíše jako Chrám královny Hatšepsut je přirozenou dominantou lokality Dér el Bahrí a také jednou z neunikátnějších staroegyptských památek. Architektura tohoto chrámu se zcela vymyká obvyklým egyptským stavbám s připomíná spíše řecký chrám. Zádušní chrám tvoří tři terasy umístěné nad sebou vzájemně spojené rampami. Každé terase zvenčí dominuje sloupořadí se sloupy, které nám svou podobou připomínají raně dórské sloupy starověkého Řecka. Interiér chrámu byl kdysi zdobený množstvím soch zobrazující panovnici Hatšepsut a také sochy boha podsvětí Osirise. Ty se do dnešních dní bohužel nedochovaly a návštěvníci tak dnes mohou obdivovat "pouze" malovanou nástěnou výzdobu chrámu. Prohlédnout si můžete výjevy objasňující božský původ královny Hatšepsut a také soubor maleb oslavující výpravu, kterou tato mocná panovnice poslala do bohaté země Punt.

Memnonovy kolosy - Zádušní chrám Amenhotepa III.

Zádušní chrám Amenhotepa III. (14. století př.n.l.) měl v době svého vzniku rozlohu 350.000 m2 a byl tak největším zádušním chrámem, který byl kdy v Egyptě postaven. Bohužel stav této stavby je v současnosti žalostný a po kdysi monumentálním díle zbyly jen základy. Pokud se vydáte do chrámu na výlet na tzv. Slunečním nádvoří můžete vidět zbytky kdysi monumentálních soch faraona, jeho ženy a všudypřítomných bohů. V roce 1823 zde byla nalezen fragment sochy faraona netypicky vyvedené z křemence. Tento fragment, přesněji hlava Amenhotepa III. dnes zdobí egyptskou část Britského muzea v Londýně.

Celému zádušnímu chrámu pak dominují dvě sochy zobrazující sedícího faraona, které kdysi hlídali hlavní vstup do komplexu. Každá ze soch je asi 18 metrů vysoká a váží přes 700 tun. Obě sochy jsou v současnosti značně zničené a jsou také zařazeny na seznam nejohroženějších světových památek. Východní socha byla již v dobách okupace Římany rekonstruována, což dokazuje užití různých druhů kamene v její horní části. Západní socha je stále původní, vytvořená z jednoho kusu kamene. Světovou proslulost získaly sochy již na počátku našeho letopočtu, kdy sem proudily davy poutníků aby si poslechly zázračné zpívající sochy s věšteckými schopnostmi. Dnešní vědci předpokládají, že zpěv soch byl tvořen díky odpařující se vodě, která každé ráno unikala prasklinami v obou kolosech a vydávala pisklavý zvuk. Tento efekt je dnes možné pozorovat v nedalekém Karnaku. A proč se sochám Amenhotepa III. říká Memnonovy kolosy? Tento název sochám dali starověcí řekové, kteří věřili, že sochy zobrazují hrdinu Trosjké války, etiopského krále Memnona. Název Memnonovy kolosy se rychle ujal a sochám zůstal až dodnes.

Ramesseum

Ramesseum je zádušní chrám postavený pro faraona Ramesse II. Velikého. Název této stavbě dal francouzský egyptolog a rozluštitel egyptských hieroglyfů Jean François Champollion, který zde v roce 1822 rozluštil jeden z prvních nápisů a to jméno faraona Ramesse II. zapsaného v královské kartuši. Podle dobových zvyklostí byl chrám zdobený udatnými činy, které faraon za svého života vykonal a také výjevy zobrazující jeho přátelství s egyptskými bohy. Do dnešních dnů se z části zachovala pouze střední část chrámu, kde stále stojí většina sloupů z hlavní sloupové haly a dokonce zde můžete vidět i část původního stropu pomalovaného hvězdnou oblohou. Symbolem celého chrámu se pak stala zachovalá stěna se sochami zobrazující boha Osirise, avšak dnes již s chybějícími hlavami. Dále jsou zde k vidění dvě sedící sochy faraona z černé a červené žuly jejichž hlavy byly odstraněny a dnes jsou k vidění v Britském muzeu v Londýně.

Chrám Ramesse III. - Medinet Habu

V Medinet Habu je umístěný zádušní chrám faraona Ramesse III. s rozlohou přibližně 210 x 300 metrů. Stále zde můžete vidět asi 7000m² zdobených stěn z nichž nejznámější a zároveň nejcenější jsou vyobrazení příchodu a následné porážky tzv. Mořských národů o jejichž pravém původu se historikové stále přou. Po průchodu prvním pylonem (branou) se dostanete na otevřené nádvoří lemované sochami faraona zobrazeného jako boha podsvětí Osirise. Dále se dostanete skrz druhou bránu do sloupové haly a po vzestupné rampě do ještě větší sloupové síně avšak bez střechy. Ve zdech tohoto chrámu byly nalezeny i reálné lebky zajatců, které prevděpodobně měli symbolizovat králův nárok na Sýrii a Núbii na jihu. V roce 1924 zde začala provádět archeologický průzkum univerzita z města Chicago (USA), který trvá prakticky dodnes.

Dér el Medina

Lokalita v Dér el Medina je soubor vykopávek staroegypstké vesnice s názvem Set Maat - Místo pravdy. V této vesnici žili dělnící se svými rodinami a jako hlavní část svého příjmu měli stavbu a výzdobu královských hrobek v nedalekém Údolí králů. V dobách největšího rozkvětu vesnice zde stálo 68 domů. Každý z domů měl asi 70 m² a byl tvořen čtyřmi až pěti obytnými místnostmi. Zajímavostí je, že obyvatelé měli ve svých domovech vybudované malé svatyně určené k uctávání rodiného boha. Dělnící si zde také mohli stavět své vlastní hrobky a jelikož se jednalo o nadané umělce tvořící i pro krále bývá výzdoba zdejších hrobů považována za jednu z nejhezčích v celém Egyptě. Vykopávky v Dér el Medina nám sice mnoho neřeknou, ale o významných historických událostech přinášejí však detailní pohled na život běžných vesničanů, jejich zvyky a postavení žen v této starověké společnosti.