Památky na Krétě a kam se vydat za historií Kréty. Informace pro turisty.

Památky na Krétě a zajímavosti pro turisty

Palác Knossos - Faistos - Agia Triada - Malia - Gortýna (Gortys)

Palác Knossos

Pouhých pět kilometrů daleko od Heraklionu najdete největší krétskou turistickou atrakci: palác Knossos. Ten byl kdysi hlavním sídlem mínojských vládců a podle starověké řecké pověsti v jeho zdech držel král Mínos bájného Minotaura. Pokud si někdy budete prohlížet půdorysný nákres paláce, pochopíte proč antičtí Řekové považovali tuto stavbu se stovkami komnat a nespočtem chodeb za labyrint, který byl domovem pro Minotaura. Dnes již víme, že býk byl pro Mínojskou civilizaci posvátným zvířetem o čemž svědčí i řada maleb v paláci s motivem tohoto zvířete, ale i obřadní předměty ve tvaru býčích rohů a celých býčích hlav. Odtud už byl jen kousek k vytvoření pověsti o tvorovi s tělem člověka a hlavou býka. Práci na systematických vykopávkách paláce v Knossu začal v roce 1900 britský archeolog sir Arthur Evans poté co za značně předraženou cenu odkoupil pozemek s palácem od místního chovatele ovcí. Cenu pozemku zvedl i fakt, že Evans byl donucen pozemek koupit i s celým stádem ovcí. Evans na vykopávkách a rekonstrukci paláce strávil dalších 35 let svého života a do prací investoval téměř čtvrt milionu liber, což bylo v té době velké jmění. Právě rekonstrukce paláce je největším trnem v oku současných historiků. Podle nich se Evans řídil spíše svoji fantazií než skutečnou podobou paláce. Návštěvníci paláce však Evansovi dostavby a přístavby dodnes obdivují a oceňují, že díky nim mají lepší představu o tom jak palác kdysi mohl vypadat. Pravda je však taková, že jen málokdo tuší, že například krásné tmavě červené sloupoví, které se stalo symbolem Knossu není původní, ale jedná se o Evansovu betonovou napodobeninu. Celý palácový komplex je opravdu obrovský a tak počítejte s tím, že Vám jeho návštěva zabere alespoň 2 hodiny.

Davy návštěvníků, které do paláce po desetiletí proudili, značně poškodili velkou část vzácných palácových místností a proto je dnes vstup do několika (bohužel těch nejkrásnějších a nejvzácnějších) částí paláce zakázán. Nemůžete si tak na vlastní oči prohlédnout osobní komnaty krále a královny s nádhernými freskami a ani trůnní sál s nejstarším nalezeným trůnem na světě, obklopeným vyobrazením bájných stvoření, tzv. gryfů. Stále si však můžete prohlédnout obrovskou fresku v hlavní přístupové chodbě do paláce: freska procesí. Ta zobrazuje poutníky přinášející dary mínojskému králi. Na centrálním nádvoří paláce je zase k vidění býčí freska, znázorňující útočícího býka přes něhož skáče mladý Mínojec. V severní části paláce jsou umístěné Pithoi: obrovské keramické nádoby určené ke skladování potravin. Některé z nich jsou vysoké až dva metry a přepravovali se pomocí systému lan. V celém paláci pak můžete narazit na pozůstatky starověké kanalizace a vodovodu. Právě palác v Knossu je prvním místem na světě kde byla poprvé použita splachovací toaleta. Celý palácový komplex dodnes opravdu připomíná labyrint a popisky jednotlivých zajímavostí nejsou příliš dobře zpracované. Nezapomeňte si proto u vchodu zakoupit průvodce po paláci, který je k dispozici i v češtině.

Faistos

Palácový komplex ve Faistu je druhým nejvýznamnějším na Krétě. Najdete jej asi 60 kilometrů daleko od Heraklionu a jeho stáří se odhaduje asi na 3.500 let. Z paláce Faistos je nádherný výhled na okolní Mesarskou pláň a horu Ida. Stejně jako palác v Knossu je centrem budovy veliké nádvoří, kolem kterého jsou umístěné jednotlivé místnosti a sály. Oproti paláci v Knossu zde zatím neproběhla žádná větší rekonstrukce a tak jsou rozvaliny, kdysi impozantní stavby, mnohem méně navštěvované než jejich známější Knosský příbuzný. Do areálu se vchází po patnáct metrů širokém schodišti, které vede na hlavní nádvoří paláce. V severní části stavby se poměrně dobře dochovaly obytné komnaty, do kterých se kdysi vcházelo impozantní branou. V celém Faistu dodnes probíhají rozsáhlé vykopávky a tak je jen otázkou času kdy zde bude nalezen nějaký nový zajímavý artefakt. Zatím nejznámějším objevem je záhadný Disk z Faistu. Disk je celý popsán neznámým písmem a dnes si jej můžete prohlédnout v Archeologickém muzeu v Heraklionu.

Agia Triada

Archeologické naleziště Agia Triada (Aja Triada, Ayia Triada, Agia Triada, Agia Trias) najdete asi 4 kilometry západně od paláce ve Faistu. Kdysi se stála minojská vesnice a podle historiků i menší palác, používaný panovníky z Faistu jako letní sídlo. Po náhlém zmizení Minojské civilizace (přibližně 1400 př.n.l.) zde bylo nepravidelné osídlení a ve 2. století n. l. si na tomto místě nechal postavit vilu vysoký římský hodnostář. Další stavby na naleziště v Agia Triada přibyli až za dob benátské nadvlády. Jedná se o dva kostely: Agia Triada (Svatá trojice) a Agios Georgios (Svatý Jiří). První velké vykopávky na nalezišti v Agia Triada byly vykonávány v letech 1900 – 1908 italským týmem historiků. Ti zde našli velmi cenné mínojské artefakty, dnes vystavené v muzeu v Heraklionu. Nejvýznamnějším nalezeným předmětem byl sarkofág mínojské princezny s bohatě zdobený malbami.

Malia

Palácový komplex v Malii najdete nedaleko stejnojmenného prázdninového letoviska na severním pobřeží ostrova Kréta, asi hodinu jízdy od hlavního města Heraklion. Palácový komplex Malia není příliš zajímavý, jelikož se zde dochovaly pouze základy kdysi honosné stavby. Stejně jako v Knossu si zde můžete prohlédnout tzv. pithoi, což byly nádoby vysoké až dva metry, používané na skladování potravin. Unikátem naleziště v Malia je kernos. Kernos je záhadný kámen s několika otvory po svém obvodu a také zatím nerozluštěnými obrazci. Dodnes se archeologové přou, k čemu tento kámen sloužil. Část archeologického naleziště je zastřešená, aby návštěvníci byli chráněni před prudkým sluncem. Také zde můžete navštívit výstavní místnost kde je model celého paláce a pár zajímavých fotografií.

Gortýna (Gortys)

Gortýna (Gortys, Gortyn) je důležitá archeologická lokalita na ostově Kréta. Leží asi 45 kilometrů daleko od metropole Heraklionu. První známky osídlení Gortýny jsou staré asi 9.000 let. Od té doby zde existovala trvalé osady, které se v mínojské době změnily na malé město s typickým palácem. V mínojských dobách však byla Gortýna jen druhořadým městem až za významnějším Faistem a Knossem. To se rychle změnilo po napadení Kréty Římany kolem roku 68 n. l. Na rozdíl od jiných krétských měst Gortýna s okupanty nebojovala, ale ochotně jim vyšla vstříc. Díky tomu byla prohlášena za hlavní město římské provincie Kyrenaika, zahrnující celou Krétu a část severní Afriky. Z doby římského rozkvětu Gortýny ( přibližne 2. století n. l.) pochází i řada významných archeologických objevů. Mezi ně počítáme sídlo vládce provincie, tzv. pretorium a chrám zasvěcený bohu Apollónovi.

Nejznámější gortýnský artefakt však pochází z dob před příchodem Římanů. Je jím Gortýnský zákoník z 5. století př.n.l. , který se zaobírá snad všemi trestnými činy, co může člověk vymyslet. Dodnes si jej zde můžete prohlédnout. Další důležitou pamětihodností je bazilika postavená 600 let po Kristu. Ta je zasvěcena prvnímu krétskému biskupovi, svatému Titovi (Agios Titos).